File size: 7,371 Bytes
802d9fe | 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 | # Úlohy školní - klauzurní části I. kola kategorie B
1. Určete všechny trojice $(a, b, c)$ reálných čísel, pro které platí
$$
\begin{aligned}
a+b+c & =1, \\
a b+b c+c a & =a b c .
\end{aligned}
$$
2. Necht obě úsečky spojující středy protilehlých stran konvexního čtyřúhelníku $A B C D$ mají stejnou délku. Dokažte, že úhlopříčky $A C$ a $B D$ jsou navzájem kolmé a že platí rovnost
$$
|A B|^{2}+|C D|^{2}=|B C|^{2}+|D A|^{2} .
$$
3. Najděte všechny čtvercové tabulky $3 \times 3$ přirozených čísel, v nichž je součin všech čísel v každém řádku, v každém sloupci i na obou úhlopřičkách stejný a pro něž platí, že součet čtyř čísel v jejich rohových polích je jednociferné číslo.
Školní - klauzurní část I. kola kategorie B se koná
## v úterý 27. ledna 1998
tak, aby začala dopoledne a aby soutěžící měli na řešení úloh 4 hodiny čistého času. Za každou úlohu může soutěžící získat 6 bodů, úspěšným řešitelem je ten žák, který získá 10 bodů nebo více. Tyto údaje se žákưm sdělí před zahájením soutěže.
1. Druhou rovnici upravíme na tvar $(1-c) a b+(a+b) c=0$. Podle první rovnice je však $a+b=1-c$, takže odtud dostáváme podmínku $(1-c)(a b+c)=0$. Protože původní soustava byla symetrická vzhledem k neznámým $a, b, c$, pokusíme se ještě upravit činitel $a b+c$. Pomocí první rovnice tak dostaneme
$$
a b+c=a b+(1-a-b)=a(b-1)+(1-b)=(1-a)(1-b),
$$
takže
$$
(1-c)(a b+c)=(1-a)(1-b)(1-c)=0 .
$$
Odtud plyne, že některé z čísel $a, b, c$ je nutně rovno jedné, ostatní dvě z nich jsou pak (dle rovnosti $a+b+c=1$ ) čísla navzájem opačná. Trojice $(a, b, c)$ má tedy jeden z tvarư
$$
(1, k,-k),(k, 1,-k),(k,-k, 1)
$$
kde $k$ je vhodné číslo. Dosazením se snadno přesvědčíme, že jsou to skutečně řešení, a to pro libovolné reálné číslo $k$.
Řešení 2. Použijeme standardní postup pro řešení soustav rovnic. Z první rovnice vyjádříme například „neznámou“ $c=1-a-b$ a dosadíme do rovnice druhé, kterou pak budeme řešit vzhledem k „neznámé“ $b$ (považujíce $a$ za „parametr"). Dostaneme tak po rutinních úpravách kvadratickou rovnici
$$
(a-1) b^{2}+\left(a^{2}-2 a+1\right) b+\left(a-a^{2}\right)=0 .
$$
Její koeficienty, jak snadno vidíme, mají společného činitele $a-1$, takže rovnici před řešením ještě upravíme:
$$
(a-1)\left[b^{2}+(a-1) b-a\right]=0 .
$$
Protože kořeny trojčlenu v hranatých závorkách jsou $b_{1}=1$ a $b_{2}=-a$, musí nastat jeden z př́ípadů $a=1, b=1$, nebo $b=-a$. Závěr je stejný jako u prvního řešení.
Řešení 3. V obou rovnicích vystupují výrazy, které, jak víme, souvisejí s koeficienty mnohočlenu $P(x)=(x-a)(x-b)(x-c)$. Tak zjistíme, že jsou-li obě rovnice splněny, má mnohočlen $P(x)$ tvar $x^{3}-x^{2}+p x-p$, kde $p=a b c$. Tehdy platí $P(1)=1-1+p-p=0$, takže číslo 1 musí být jedním z kořenů $a, b, c$ mnohočlenu $P(x)$. Závěr je stejný jako u prvního řešení.
Za úplné řešení udělte 6 bodů. Za nalezení (podložené výpočtem a neúplnou diskusí, ne uhodnutí) jednoho nebo dvou typư řešení udělte 4 body, za jejich uhodnutí (třeba i všech tří typů) dejte 2 body.
2. Označme $K, L, M, N$ po řadě středy stran $A B, B C, C D, D A$ uvažovaného konvexního čtyřúhelníku $A B C D$. Čtyřúhelník $K L M N$ je rovnoběžník, nebot každá z jeho stran je střední přiččkou v jednom ze čtyř trojúhelníků $A B C, B C D, C D A$ a $D A B$, na něž jednotlivé úhlopříčky daný čtyřúhelník rozdělí, takže $K L\|A C\| M N$ a $L M\|B D\| M K$ (bylo to využito i v úloze B-I-6). Mají-li navíc jeho úhlopřičky $K M$ a $L N$ tutéž délku, je
$K L M N$ pravoúhelník, a proto jsou úhlopřŕčky $A C$ a $B D$ daného konvexního čtyřúhelníku $A B C D$ navzájem kolmé.
Označme $P$ průsečík úhlopříček $A C$ a $B D$ čtyřúhelníku $A B C D$. Užijeme-li Pythagorovu větu postupně na pravoúhlé trojúhelníky $A B P, B C P, C D P$ a $D A P$, dostaneme
$$
\begin{aligned}
& |P A|^{2}+|P B|^{2}=|A B|^{2}, \\
& |P B|^{2}+|P C|^{2}=|B C|^{2}, \\
& |P C|^{2}+|P D|^{2}=|C D|^{2}, \\
& |P D|^{2}+|P A|^{2}=|D A|^{2} .
\end{aligned}
$$
Součtem první a třetí, resp. druhé a čtvrté rovnosti vyjde
$$
|A B|^{2}+|C D|^{2}=|P A|^{2}+|P B|^{2}+|P C|^{2}+|P D|^{2}=|B C|^{2}+|D A|^{2},
$$
což jsme měli dokázat.
Za úplné řešení udělte 6 bodů. Za důkaz kolmosti udělte 3 body, za důkaz uvedené rovnosti udělte 3 body, i když kolmost úhlopříček je pouze předpokládána (a ne dokázána).
3. Označme $a, b, c, d$ jednomístná čísla v rohových polích hledané tabulky (obr. 1) a $e$ číslo v jejím středovém poli. Vzhledem $\mathrm{k}$ souměrnosti (překlopením podle jedné z úhlopříček nebo středního sloupce či řádku se uvažované vlastnosti tabulky nezmění) můžeme předpokládat, že je $a \leqq d, b \leqq c$ a $a+d \leqq b+c$, a protože má být $a+b+c+d \leqq 9$, bude za uvedených předpokladů $a+d \leqq 4$ a $b+c \leqq 5$. Z rovnosti $a e d=b e c$ plyne $a d=b c$, takže stačí prozkoumat následujících pět možností:

Obr. 1
$$
\begin{array}{l|lllll}
a & 1 & 1 & 1 & 2 & 2 \\
d & 1 & 2 & 3 & 2 & 2 \\
b & 1 & 1 & 1 & 1 & 2 \\
c & 1 & 2 & 3 & 4 & 2
\end{array}
$$
V každém z těchto pěti případů můžeme pomocí „prostředního“ čísla $e$ stejnou metodou vyjádřit ostatní čísla tabulky, a to tak, že využijeme rovnosti součinů čísel v obou úhlopříčkách, obou krajních řádcích a obou krajních sloupcích. Tabulky pak vypadají takto:
| 1 | $e$ | 1 |
| :--- | :--- | :--- |
| $e$ | $e$ | $e$ |
| 1 | $e$ | 1 |
| 1 | $2 e$ | 1 |
| :---: | :---: | :---: |
| $e$ | $e$ | $e$ |
| 2 | $\frac{1}{2} e$ | 2 |
| 1 | $3 e$ | 1 |
| :---: | :---: | :---: |
| $e$ | $e$ | $e$ |
| 3 | $\frac{1}{3} e$ | 3 |
| 2 | $2 e$ | 1 |
| :---: | :---: | :---: |
| $\frac{1}{2} e$ | $e$ | $2 e$ |
| 4 | $\frac{1}{2} e$ | 2 |
| 2 | $e$ | 2 |
| :--- | :--- | :--- |
| $e$ | $e$ | $e$ |
| 2 | $e$ | 2 |
Porovnáme-li nyní zmíněné součiny se součinem čísel v druhém řádku (či v druhém sloupci), dostaneme v každém z uvedených případů jedinou rovnici
$$
e^{3}=(a d) e, \quad \text { kde postupně } a d=1,2,3,4,4
$$
Tato rovnice má $\mathrm{v}$ přirozených číslech řešení pouze pro $a d \in\{1,4\}$ a tomu odpovídají tři tabulky na obr. 2. Z poslední tabulky dostaneme zmíněnými souměrnostmi ještě tři další, ale jak snadno zjistíme, vznikne každá z nich otáčením uvedené tabulky o $90^{\circ}$.
| 1 | 1 | 1 |
| :--- | :--- | :--- |
| 1 | 1 | 1 |
| 1 | 1 | 1 |
| 2 | 2 | 2 |
| :--- | :--- | :--- |
| 2 | 2 | 2 |
| 2 | 2 | 2 |
| 2 | 4 | 1 |
| :--- | :--- | :--- |
| 1 | 2 | 4 |
| 4 | 1 | 2 |
Obr. 2
Za správné řešení udělte 6 bodů, z toho po 1 bodu za nalezení prvních dvou tabulek, 2 body za nalezení třetího typu tabulky, zbývající 1 až 2 body podle úplnosti úvah, kterými je vyloučena existence dalších řešení. Za opomenutí možných souměrných řešení body nestrhávejte.
|