olympiads / Czech /md /cz-mo-secondary /3471712-b51ii.md
LxYxvv's picture
add pdf files
802d9fe
|
Raw
History Blame
11.2 kB

51. ročník matematické olympiády Úlohy II. kola kategorie B

  1. Najděte všechna přirozená čísla $n$, která jsou menší než 100 a mají tu vlastnost, že druhé mocniny čísel $7 n+5$ a $4 n+3$ končí stejným dvojčíslím.
  2. V oboru reálných čísel řešte soustavu rovnic

(x2+1)(y2+1)+24xy=012xx2+1+12yy2+1+1=0 \begin{aligned} \left(x^{2}+1\right)\left(y^{2}+1\right)+24 x y & =0 \\ \frac{12 x}{x^{2}+1}+\frac{12 y}{y^{2}+1}+1 & =0 \end{aligned}

  1. Uvnitř stran $A B, B C, C D$ a $D A$ konvexního čtyřúhelníku $A B C D$ jsou po řadě zvoleny body $K, L, M$ a $N$. Označme $S$ průsečík přímek $K M$ a $L N$. Je-li možno vepsat kružnice čtyřúhelníkům $A K S N, B L S K, C M S L$ a $D N S M$, je možno vepsat kružnici i čtyřúhelníku $A B C D$. Dokažte.
  2. Je dáno $n$ nezáporných čísel. Můžeme vybrat libovolná dvě z nich, řekněme $a$ a $b$, $a \leqq b$, a zaměnit je čísly 0 a $b-a$. Dokažte, že opakováním této operace lze všechna daná čísla změnit na nuly, právě když původní čísla lze rozdělit do dvou skupin tak, že součty čísel v obou skupinách jsou stejné.

II. kolo kategorie B se koná

v úterý 26. března 2002

tak, aby začalo dopoledne a aby soutěžící měli na řešení úloh 4 hodiny čistého času. Za každou úlohu může soutěžící získat 6 bodů, úspěšným řešitelem je ten žák, který získá 10 bodů nebo více. Tyto údaje se žákům sdělí před zahájením soutěže.

  1. Protože číslo $4 n+3$ je liché, musí být liché i číslo $7 n+5$, takže číslo $n$ musí být sudé: $n=2 k$ pro vhodné celé $k$.

Požadovanou vlastnost lze vyjádřit takto: rozdíl $D=(7 n+5)^{2}-(4 n+3)^{2}$ je dělitelný číslem 100. S využitím rozkladu

D=((7n+5)(4n+3))((7n+5)+(4n+3))=(3n+2)(11n+8) D=((7 n+5)-(4 n+3))((7 n+5)+(4 n+3))=(3 n+2)(11 n+8)

po dosazení $n=2 k$ dostaneme vyjádření $D=4(3 k+1)(11 k+4)$. Zajímá nás tedy, kdy je součin $(3 k+1)(11 k+4)$ dělitelný číslem 25 . Oba činitelé $3 k+1$ a $11 k+4$ nemohou být násobky pěti zároveň, protože pro jejich největší společný dělitel vychází

nsd(11k+4,3k+1)=nsd(3k+1,2k+1)=nsd(2k+1,k)=nsd(k,1)=1 \operatorname{nsd}(11 k+4,3 k+1)=\operatorname{nsd}(3 k+1,2 k+1)=\operatorname{nsd}(2 k+1, k)=\operatorname{nsd}(k, 1)=1

Zjistíme proto, kdy platí $25 \mid 3 k+1$ a kdy platí $25 \mid 11 k+4$. Z vyjádření

3k+1=3(k8)+25 a 11k+4=11(k11)+125 3 k+1=3(k-8)+25 \quad \text { a } \quad 11 k+4=11(k-11)+125

vidíme, že $25 \mid 3 k+1$, právě když $k=25 t+8$, zatímco $25 \mid 11 k+4$, právě když $k=25 t+11$ (písmeno $t$ značí v obou případech celé číslo). Hledaná čísla $n=2 k$ jsou proto čísla tvarů $n=50 t+16$ a $n=50 t+22$, v rozmezí od 1 do 99 jsou to tudíž právě čísla $16,22,66$ a 72 .

Jiné řešení. Nejprve zjistíme poslední číslice čísel $(7 n+5)^{2}$ a $(4 n+3)^{2}$ v závislosti na poslední číslici čísla $n$ :

$n$ 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
$7 n+5$ 5 2 9 6 3 0 7 4 1 8
$(7 n+5)^{2}$ 5 4 $\mathbf{1}$ 6 9 0 $\mathbf{9}$ 6 1 4
$4 n+3$ 3 7 1 5 9 3 7 1 5 9
$(4 n+3)^{2}$ 9 9 $\mathbf{1}$ 5 1 9 $\mathbf{9}$ 1 5 1

(Výpočet celé tabulky se zkrátí na polovinu, když si předem jako $\mathrm{v}$ předchozím řešení uvědomíme, že $n$ musí být sudé.) Vidíme, že čísla $(7 n+5)^{2}$ a $(4 n+3)^{2}$ končí stejnou číslicí, právě když číslo $n$ končí číslicí 2 nebo 6 . Každé hledané $n<100$ je tedy bud’ tvaru $n=10 a+2$, nebo tvaru $n=10 a+6$, kde $a$ je neznámá číslice. I když by stačilo otestovat všech $2 \cdot 10=20$ takových čísel $n$, zvolíme jiný postup.

(i) Pro $n=10 a+2$ platí

(7n+5)2=(70a+19)2=4900a2+2660a+361(4n+3)2=(40a+11)2=1600a2+880a+121 \begin{aligned} & (7 n+5)^{2}=(70 a+19)^{2}=4900 a^{2}+2660 a+361 \\ & (4 n+3)^{2}=(40 a+11)^{2}=1600 a^{2}+880 a+121 \end{aligned}

Vidíme, že číslo $(7 n+5)^{2}$ má na místě desítek stejnou číslici, jakou má číslo $6 a+6$ na místě jednotek; číslo $(4 n+3)^{2}$ zase má na místě desítek stejnou číslici, jakou má číslo $8 a+2$ na místě jednotek. Hledáme tedy číslice $a$, pro které rozdíl $(8 a+2)-(6 a+6)=2(a-2)$ končí číslicí nula; zřejmě to platí pouze pro $a=2$ a $a=7$, kterým odpovídají řešení $n=22$ a $n=72$.

(ii) Pro $n=10 a+6$ platí

(7n+5)2=(70a+47)2=4900a2+6580a+2209(4n+3)2=(40a+27)2=1600a2+2160a+729 \begin{aligned} & (7 n+5)^{2}=(70 a+47)^{2}=4900 a^{2}+6580 a+2209 \\ & (4 n+3)^{2}=(40 a+27)^{2}=1600 a^{2}+2160 a+729 \end{aligned}

Tentokrát jsou počty desítek v těchto číslech stejné jako počty jednotek v číslech $8 a$ a $6 a+2$. Rozdíl $8 a-(6 a+2)=2(a-1)$ končí číslicí nula jedině pro $a=1$ a $a=6$. Odpovídající řešení jsou $n=16$ a $n=66$.

Za úplné řešení udělte 6 bodů. Za poznatek, že číslo $n$ končí číslicí 2 nebo 6 , udělte 2 body.

  1. Protože pro libovolná reálná čísla $x, y$ jsou obě čísla $\left(x^{2}+1\right)$ a $\left(y^{2}+1\right)$ nenulová (totiž kladná), můžeme přejít k novým neznámým

u=xx2+1 a v=yy2+1 u=\frac{x}{x^{2}+1} \quad \text { a } \quad v=\frac{y}{y^{2}+1}

ve kterých má zřejmě původní soustava rovnic tvar

1+24uv=0 a 12u+12v+1=0 1+24 u v=0 \quad \text { a } \quad 12 u+12 v+1=0 \text {. }

Odtud například pro neznámou $u$ snadno dostaneme kvadratickou rovnici

24u2+2u1=0 24 u^{2}+2 u-1=0

s kořeny $u_{1}=\frac{1}{6}$ a $u_{2}=-\frac{1}{4}$, kterým „symetricky“ odpovídají hodnoty $v_{1}=-\frac{1}{4}$ a $v_{2}=\frac{1}{6}$. Protože (kvadratické) rovnice

ss2+1=16 a tt2+1=14 \frac{s}{s^{2}+1}=\frac{1}{6} \quad \text { a } \quad \frac{t}{t^{2}+1}=-\frac{1}{4}

mají řešení

s1,2=3±8 a t1,2=2±3 s_{1,2}=3 \pm \sqrt{8} \quad \text { a } \quad t_{1,2}=-2 \pm \sqrt{3}

má původní soustava právě osm řešení, a to dvojice tvaru $(x, y)=(3 \pm \sqrt{8},-2 \pm \sqrt{3})$ a $(x, y)=(-2 \pm \sqrt{3}, 3 \pm \sqrt{8})$, kde znaménka jsou kombinována libovolně.

Za úplné řešení udělte 6 bodů.

  1. Předpokládejme, že zmíněným čtyřem čtyřúhelníkům lze vepsat kružnice. Body dotyků těchto kružnic s příslušnými stranami čtyř́uhelníků označme jako na obrázku. Ze sou-

měrnosti tečen sestrojených z jednoho bodu k téže kružnici plynou rovnosti

AP1=AP1,BP2=BP2,CP3=CP3,DP4=DP4 \left|A P_{1}\right|=\left|A P_{1}^{\prime}\right|,\left|B P_{2}\right|=\left|B P_{2}^{\prime}\right|,\left|C P_{3}\right|=\left|C P_{3}^{\prime}\right|,\left|D P_{4}\right|=\left|D P_{4}^{\prime}\right|

a

SQ1=SQ1,SQ2=SQ2,SQ3=SQ3,SQ4=SQ4. \left|S Q_{1}\right|=\left|S Q_{1}^{\prime}\right|,\left|S Q_{2}\right|=\left|S Q_{2}^{\prime}\right|,\left|S Q_{3}\right|=\left|S Q_{3}^{\prime}\right|,\left|S Q_{4}\right|=\left|S Q_{4}^{\prime}\right| .

Ze souměrnosti společných vnějších tečen dvou kružnic zase plynou rovnosti

P1P2=Q1Q2,P2P3=Q2Q3,P3P4=Q3Q4,P4P1=Q4Q1. \left|P_{1} P_{2}^{\prime}\right|=\left|Q_{1}^{\prime} Q_{2}\right|,\left|P_{2} P_{3}^{\prime}\right|=\left|Q_{2}^{\prime} Q_{3}\right|,\left|P_{3} P_{4}^{\prime}\right|=\left|Q_{3}^{\prime} Q_{4}\right|,\left|P_{4} P_{1}^{\prime}\right|=\left|Q_{4}^{\prime} Q_{1}\right| .

Podle známé poučky lze konvexnímu čtyřúhelníku $A B C D$ vepsat kružnici, právě když délky jeho stran splňují podmínku

AB+CD=BC+DA, |A B|+|C D|=|B C|+|D A|,

kterou lze s ohledem na (1) upravit do tvaru

P1P2+P3P4=P2P3+P4P1. \left|P_{1} P_{2}^{\prime}\right|+\left|P_{3} P_{4}^{\prime}\right|=\left|P_{2} P_{3}^{\prime}\right|+\left|P_{4} P_{1}^{\prime}\right| .

Všimněme si, že podle (2) a (3) platí rovnosti

P1P2=Q1Q2=Q1S+SQ2=SQ1+SQ2,P2P3=Q2Q3=Q2S+SQ3=SQ2+SQ3,P3P4=Q3Q4=Q3S+SQ4=SQ3+SQ4,P4P1=Q4Q1=Q4S+SQ1=SQ4+SQ1. \begin{aligned} & \left|P_{1} P_{2}^{\prime}\right|=\left|Q_{1}^{\prime} Q_{2}\right|=\left|Q_{1}^{\prime} S\right|+\left|S Q_{2}\right|=\left|S Q_{1}\right|+\left|S Q_{2}\right|, \\ & \left|P_{2} P_{3}^{\prime}\right|=\left|Q_{2}^{\prime} Q_{3}\right|=\left|Q_{2}^{\prime} S\right|+\left|S Q_{3}\right|=\left|S Q_{2}\right|+\left|S Q_{3}\right|, \\ & \left|P_{3} P_{4}^{\prime}\right|=\left|Q_{3}^{\prime} Q_{4}\right|=\left|Q_{3}^{\prime} S\right|+\left|S Q_{4}\right|=\left|S Q_{3}\right|+\left|S Q_{4}\right|, \\ & \left|P_{4} P_{1}^{\prime}\right|=\left|Q_{4}^{\prime} Q_{1}\right|=\left|Q_{4}^{\prime} S\right|+\left|S Q_{1}\right|=\left|S Q_{4}\right|+\left|S Q_{1}\right| . \end{aligned}

Obě strany (4) se tudíž rovnají součtu $\left|S Q_{1}\right|+\left|S Q_{2}\right|+\left|S Q_{3}\right|+\left|S Q_{4}\right|$ a důkaz je hotov. Za úplné řešení udělte 6 bodů.

  1. Poznamenejme nejdříve, že popsanou operaci nemá smysl provádět $\mathrm{s}$ dvojicí čísel $(a, b)$ obsahující číslo nulu, nebot taková dvojice se operací nezmění.

(i) Předpokládejme nejdříve, že danou skupinu $n$ nezáporných čísel lze rozdělit na dvě podskupiny $A$ a $B$ se stejným součtem čísel. Ukažme, že v tomto případě lze opakováním operace změnit všechna čísla obou skupin $A$ a $B$ na nuly. Obsahuje-li některá ze skupin $A, B$ aspoň jedno kladné číslo (jinak jsme hotovi), plyne $\mathrm{z}$ rovnosti součtů čísel $\mathrm{v}$ obou skupinách, že kladné číslo existuje v obou z nich. Vyberme tedy kladné číslo $a \in A$ a kladné číslo $b \in B$ a proved'me operaci právě s těmito dvěma čísly. Je-li například $a \leqq b$ (v případě $a \geqq b$ je úvaha obdobná), změní se číslo $a$ ve skupině $A$ na nulu a číslo $b$ ve skupině $B$ na číslo $b-a$, takže se celkový součet čísel ve skupině $A$ zmenší o $a$, stejně jako celkový součet čísel ve skupině $B$. Proto budou po provedené operaci součty čísel ve skupinách $A$ a $B$ opět stejné, přitom se celkový počet nul v $A \cup B$ zvětší o 1 (pokud bylo $a \neq b$ ) nebo o 2 (pokud bylo $a=b$ ). Opakováním popsané operace s kladnými čísly $a \in A$ a $b \in B$ se proto po konečném počtu kroků dostaneme do situace, kdy v žádné ze skupin $A, B$ již nebude kladné číslo.

(ii) Předpokládejme nyní, že z dané $n$-tice nezáporných čísel jsme dostali vhodným opakováním operace $n$-tici složenou ze samých nul. Dokažme indukcí, že před provedením každé jednotlivé operace bylo možné aktuální $n$-tici čísel rozdělit na dvě podskupiny $A$ a $B$ se stejným součtem. Před provedením poslední operace musela mít aktuální $n$-tice čísel tvar ${a, a, 0,0, \ldots, 0}$, takže vhodné rozdělení bylo $A={a}$ a $B={a, 0,0, \ldots, 0}$. Předpokládejme nyní, že po provedení některé operace s čísly $(a, b), a \leqq b$, existovalo rozdělení čísel do podskupin $A$ a $B$ se stejným součtem, a ukažme, že i před provedením této operace takové rozdělení existovalo. Jistě můžeme předpokládat, že nová čísla 0 a $b-a$ nepatří do stejné z obou podskupin $A$ a $B$ (jinak přehodíme číslo 0 do druhé podskupiny, což nezmění součty čísel v podskupinách), necht̉ tedy například $0 \in A$ a $b-a \in B$. Potom číslo $0 \mathrm{v} A$ zaměníme číslem $a$ a číslo $b-a \mathrm{v} B$ zaměníme číslem $b$; dostaneme tak vhodné rozdělení aktuálních čísel před uvažovanou operací.

Za úplné řešení udělte 6 bodů, 3 body za část (i) a 3 body za část (ii).