olympiads / Czech /md /cs-mo-secondary /cs-3471675-c48s.md
LxYxvv's picture
add pdf files
802d9fe
|
Raw
History Blame
5.35 kB

48. ročník matematické olympiády

Úlohy školní - klauzurní části I. kola kategorie C

  1. Najděte všechny dvojice $a, b$ nezáporných reálných čísel, pro které platí

a2+b+b2+a=a2+b2+a+b. \sqrt{a^{2}+b}+\sqrt{b^{2}+a}=\sqrt{a^{2}+b^{2}}+\sqrt{a+b} .

  1. Určete největší čtyřmístné číslo $n$, pro něž je součet $n^{19}+99^{n}$ dělitelný deseti.
  2. V rovině je dán obdélník $A B C D$, nad jehož stranami $A B$ a $B C$ (jako nad průměry) jsou vně obdélníku sestrojeny po řadě polokružnice $k$ a $l$. Najděte úsečku $X Y$ co největší délky $d$ tak, aby platilo $X \in k$ a $Y \in l$. Délku $d$ pak vyjádřete pomocí délek $a=|A B|$ a $b=|B C|$.

Školní - klauzurní část I. kola kategorie C se koná

v úterý 26. ledna 1999

tak, aby začala dopoledne a aby soutěžící měli na řešení úloh 4 hodiny čistého času. Za každou úlohu může soutěžící získat 6 bodů, úspěšným řešitelem je ten žák, který získá 10 bodů nebo více. Tyto údaje se žákům sdělí před zahájením soutěže.

  1. Umocněním rovnice s nezápornými stranami a dalšími ekvivalentními úpravami postupně dostaneme

a2+b+2(a2+b)(b2+a)+b2+a=a2+b2+2(a2+b2)(a+b)+a+b,(a2+b)(b2+a)=(a2+b2)(a+b),(a2+b)(b2+a)=(a2+b2)(a+b),a2b2+a3+b3+ab=a3+ab2+ba2+b3,ab(ab+1ab)=0,ab(a1)(b1)=0. \begin{aligned} a^{2}+b+2 \sqrt{\left(a^{2}+b\right)\left(b^{2}+a\right)}+b^{2}+a & =a^{2}+b^{2}+2 \sqrt{\left(a^{2}+b^{2}\right)(a+b)}+a+b, \\ \sqrt{\left(a^{2}+b\right)\left(b^{2}+a\right)} & =\sqrt{\left(a^{2}+b^{2}\right)(a+b)}, \\ \left(a^{2}+b\right)\left(b^{2}+a\right) & =\left(a^{2}+b^{2}\right)(a+b), \\ a^{2} b^{2}+a^{3}+b^{3}+a b & =a^{3}+a b^{2}+b a^{2}+b^{3}, \\ a b(a b+1-a-b) & =0, \\ a b(a-1)(b-1) & =0 . \end{aligned}

Hledanými jsou proto právě ty dvojice nezáporných čísel $a, b$, které splňují aspoň jednu z podmínek $a=0, b=0, a=1$ nebo $b=1$.

Za úplné řešení je 6 bodů.

  1. Daný součet je lichý pro sudá $n$. Je tedy dělitelný deseti, jen když $n$ je liché. Pro $n=2 k+1$ dává sčítanec $99^{n}=(100-1)^{2 k+1}=10 A-1$ při dělení deseti zbytek 9 , a proto druhý sčítanec $n^{19}$ musí dát při dělení deseti zbytek 1 .

Dekadický zápis čísla $3^{19}=3 \cdot(10-1)^{9}=10 B-3$ zrejmě končí číslicí 7 , a proto číslo tvaru $(10 r \pm 3)^{19}$ nemůže dát při dělení deseti zbytek 1 . Stejný závěr můžeme učinit i pro čísla tvaru $(10 r-1)^{19}$ a $(10 r+5)^{19}$. Odtud plyne, že $n$ může být jedině tvaru $10 r+1$, a největší takové čtyřmístné číslo je 9991.

Jiné řešení. U čísel $n^{19}$ a $99^{n}$ nás zajímají pouze jejich poslední číslice. Protože poslední cifra jakékoli mocniny $n^{k}$ závisí jen na exponentu $k$ a poslední číslici $c$ základu $n$, sestavíme tabulku posledních číslic mocnin $c^{k}$ pro $c=0,1, \ldots, 9$ :

$k \quad c$ 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
2 0 1 4 9 6 5 6 9 4 1
3 0 1 8 7 4 5 6 3 2 9
4 0 1 6 1 6 5 6 1 6 1
5 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
6 0 1 4 9 6 5 6 9 4 1
$\vdots$ $\vdots$ $\vdots$ $\vdots$ $\vdots$ $\vdots$ $\vdots$ $\vdots$ $\vdots$ $\vdots$ $\vdots$

Ze sloupce tabulky pro $c=9$ vidíme, že číslo $99^{n}$ končí číslicí 1 nebo 9 podle toho, zda je $n$ sudé či liché, takže číslo $n^{19}$ má podle toho končit číslicí 9 nebo 1 . Z tabulky dále vidíme, že čísla $n^{k}$ a $n^{k+4}$ končí vždy stejnou cifrou. To tedy platí i pro čísla $n^{19}$ a $n^{3}$. Z třetího řádku uvedené tabulky $(k=3)$ však vidíme, že číslo $n^{3}$ nekončí číslicí 9 pro žádné sudé $n$ (končí totiž číslicí 9 jen pro lichá $n$ končící číslicí 9 ), zato číslicí 1 končí pro právě ta lichá $n$, která končí číslicí 1. Největší takové čtyřmístné číslo je $n=9991$, které je řešením úlohy. Za úplné řešení je 6 bodů.

  1. Středy $E, F$ polokružnic jsou totožné se středy stran $A B, B C$ (obr. 1). Poloměry

Obr. 1

těchto polokružnic jsou $\frac{1}{2} a, \frac{1}{2} b$ a z trojúhelníku $E B F$ snadno pomocí Pythagorovy věty spočteme

EF=14a2+14b2=12a2+b2 |E F|=\sqrt{\frac{1}{4} a^{2}+\frac{1}{4} b^{2}}=\frac{1}{2} \sqrt{a^{2}+b^{2}}

Podle trojúhelníkové nerovnosti (obr.1) zřejmě pro libovolné dva body $X, Y$ takové, že $X$ leží na polokružnici $k$ a $Y$ na polokružnici $l$, platí

XYXE+EYXE+EF+FY |X Y| \leqq|X E|+|E Y| \leqq|X E|+|E F|+|F Y|

s rovností, právě když body $E, F$ leží na úsečce $X Y$. Úsečka $X Y$ má tedy největší délku pro $X=X_{0}, Y=Y_{0}$, kde body $X_{0}, Y_{0}$ jsou průsečíky polokružnic $k, l$ s přímkou $E F$. Pro délku úsečky $X_{0} Y_{0}$ pak platí

X0Y0=12a+12a2+b2+12b=12(a+b+a2+b2). \left|X_{0} Y_{0}\right|=\frac{1}{2} a+\frac{1}{2} \sqrt{a^{2}+b^{2}}+\frac{1}{2} b=\frac{1}{2}\left(a+b+\sqrt{a^{2}+b^{2}}\right) .

Za úplné řešení je 6 bodů; 4 body dejte za nalezení nejdelší úsečky a 2 body za určení její délky. Nestrhávejte body, pokud řešitel prohlásí za zřejmé (ale nedokǎže) tvrzení, že nejdelší spojnice dvou kružnic leží na jejich středné.